Joe Kucera :: News

in Rickenbackers’inn special evening with friends, Stephan Hoppe-p, Ralf Tonnius-g, Tommy Goldschmidt-perc and some other surprise guests. In the case you don’t know who Masters of the Melody are… Jesse Ballard-g/voc, Joe Kucera-sax and Czech violin rock virtuoso Jan Hruby. It will be also my after-birthday Berlin show - (day before, on my birthday we play in Bad Schmiedeberg)
So I see you all, lets have a fun - this will be very special evening, don’t miss that.

JUST NOW, BUT NOT FOREVER
https://youtu.be/jVZzODUYtnI

You would like to have the new CD?
CLICK HERE

Jan Hocek 8.7.2021 v Jazz Port o mě a mých projektecht napsal:

V Západním Berlíně si v polovině sedmdesátých let vysloužil legendární přezdívku The Sensational Saxophone Joe – JOE KUČERA. V květnu tento osmasedmdesátiletý saxofonista, flétnista a skladatel vydal na německé značce MP Records (založené v roce 1987 producentem elektronické hudby Tomem Damsem) nové autorské album – „Take A Heart“…

Ovšem Joe Kučera byl do roku 1969 Josefem Kučerou. V roce 1967 ho angažoval Michal Prokop do dechové sekce své skupiny Framus Five na post barytonsaxofonisty. V letech 1968/69 foukal také v doprovodné kapele zpěváka Karla Černocha. V září 1969 emigroval přes Jugoslávii do Vídně, kde hrál s dalším českým emigrantem, kytaristou Sammym Vomáčkou. Poté se usídlil v Německu, v Západním Berlíně setrval do roku 1972. Další čtyři roky pobýval v Anglii, kde účinkoval v duu s americkým folk-bluesovým písničkářem Jessem Ballardem (ten se stal jeho dlouholetým spolupracovníkem a přítelem), Jackiem Levenem aka John St.Field (natočil s ním dokonce album „Control“ – 1975) a Otcem britského blues Alexisem Kornerem. V roce 1976 se vrátil s Ballardem do Berlína, aby založili kapelu Paradise Island Band a stali se součástí tamní úspěšné jazz-blues-folkové scény. Do Kučerova portfolia přibyli Pete Wyoming Bender, Bob Lenox, Dick Heckstall-Smith, Tony Sheridan a Czeslaw Niemen (1986), koncem 80.let založil skupiny Triangel (s Ronem Randolfem a Hansem Hartmannem) a Balance (s pianistou Ralphem Billmannem). Po listopadu 1989 se začal pravidelně vracet do Prahy, hrál s Lubošem Andrštem, Martou Kubišovou (a také zní na jejím albu „Někdy si zpívám“ – 1991), Martinem Kratochvílem (mj. album „Siločáry“ – 2017), Petrem Kalandrou (soundtrack k filmu „Tankový prapor“), Janem Hrubým, Miroslavem Vitoušem či kapelou Oswalda Schneidera. Objevil se na více než 50 albech…
Ale autorská novinka následovala až po dlouhých 35 letech. Navíc do nahrávání zasáhla pandemie, takže způsob práce byl jiný. Naštěstí se to nijak neprojevilo na autenticitě nahrávky. Do té se totiž promítly odchody Kučerových muzikantských přátel (Ralph Billman, John Vaughan, Ramesh Weeratunga), jejichž smrtí přervaný tvůrčí vklad dodává albu další rozměr. Vedle lídrovy saxofonové hry a civilního, typicky muzikantského zpěvu převážně v češtině, zaujme výtečná berlínská zpěvačka Simone Reifegerste. Ta se proslavila díky folk-jazzové skupině Be Mine Or Run, jejíž album „Beautiful People“ získalo v roce 1997 cenu německých hudebních kritiků. V roce 2011 natočila s polským pianistou Chrisem Szachnowskim a právě Kučerou taktéž vysoce ceněné CD „Am I“. Její hlas je mírně zakouřený, evokuje Marianne Faithful či Szidi Tobias. Třetím nejvýraznějším aktérem je pianista Vladimír Strnad, dlouholetý člen komorního souboru Kinsky Trio Prague; doprovází též operní zpěvačky (Christina Kluge, Edita Randová), taktéž jazzové (Eva Emingerová, Elena Sonenshine), a působí v souborech Jan Štolba Quartet a Petra Vlková Band. Na albu se významnou měrou podílel také na aranžích.

To je laděné nostalgicky, žánrově pak šansonově, nabluesověle a najazzle písničkářsky. A je příjemně poslouchatelné. Z devíti skladeb (převážně autorských), v nichž se střídají tři sestavy, jsou tři instrumentálky. V nich s Kučerou hrají argentinský pianista Carly Quiroz a dva berlínští Italové, kontrabasista Carmelo Leotta a bubeník Andrea Marceli. „Another Idea“ je šťavnatá easy-listening jazzůvka se sopránkou, „Alenka“ (věnovaná Kučerově sestře, známé grafičce) je sycena hutnou rytmikou a znamenitými sóly tenora, piana a kontrabasu, bossa novou ochucená kompozice „Song For Bill“ je věnována Ralphu Billu Billmannovi, se kterým Kučera hrál v Berlíně tři desítky let; vedle lídra se sopránkou se zde vyznamená opět kontrabasista. A pak už kralují písně. Úvodní „Where Do You Go“ osciluje mezi šansonem a blues, Kučerův tenor evokuje Paula Desmonda, mužná čeština se tu mísí se sytě ženskou angličtinou, na piano a s basovkou doprovází Stephan Hoppe. Dvojjazyčnou baladu „Just Now, But Not Forever“ („Bolest, ta děvka, co hledá práci…“) střídá „Balance“, nejdelší track alba (8:32), rozpůlená na polodeklamovaný song (zde Kučera zpívá anglicky) a řízný instrumentální latino jazz s vynikajícím sólovým chorusem kontrabasisty. Tři skladby pak s Kučerou hraje trio výše zmíněného pianisty Vladimíra Strnada (s kontrabasistou Janem Greifonerem a bubeníkem Janem Dvořákem). Dvě jsou převzaté z repertoáru Kučerových souputniků. Baladu „Living Outside the Law“ napsal písničkář Jesse Ballard a znamenitým způsobem ji interpretuje Simone Reifegerste, stejně tak šansonově výraznou a emocionálně gradovanou „The Moon Has Left Town“ z pera Johna Vaughana, který je ostatně autorem většiny textů na albu. Původně je měl zpívat on, ale vloni v březnu nečekaně zemřel. Album je mu proto dedikováno. (A proto také vzal Kučera na sebe i roli zpěváka.) Závěrečným trackem je titulní „Take A Heart“, balada opět v podání zpěvačky a s desmondovským tenorem Kučery.

Konzert in Bochumer Kulturrat e.V., Lothringer Str.36c, 144805 Bochum am 16. Oktober 2021 20 Uhr
Im Programm steht: Das Trio interpretiert Soul, Jazz und Blues-Klassiker auf eindrucksvolle und gefühlvolle Weise. Simone Reifegerste (vocals) gründete zusammen mit Joe Kučera (sax, flute) und Vladimir Strnad (piano) eine Band, die für die Musik und die Bühne lebt. Daher verwundert es nicht, dass sogar im Corona-Jahr ein neues Album entstand. „Take a Heart“ ist eigentlich Joes Hommage an Kollegen, die vor uns gegangen sind und ein Dankeschön an alle, mit denen er im Leben spielen durfte. Ebenfalls haben sie Songs aus ihrem mit dem Preis der Deutschen Schallplattenkritik ausgezeichneten Album „Beautiful People“ dabei. Mit faszinierender Stimme, gefühlvollem Saxophonspiel und facettenreichem Tastenklang verschmilzt die Musik zu einer unvergesslichen Mischung.